Na naší planetě se můžeme setkat s velkým množstvím lesů, které jsou pojmenovány podle výskytu porostu – smrkový, borovicový, březový, nebo také smíšený, atd. Víte o tom, že existují také kamenné lesy?
Najdeme je na mnoha místech naší planety. Kamenné lesy byly pojmenovány podle mohutných vápencových skal, které téměř vypadají jako obří zkamenělé stromy, což vytváří iluzi kamenného lesa. Nejznámější kamenné lesy najdeme v Číně a na Madagaskaru, které jako magnet neustále přitahují nekonečný proud turistů z celého světa.
Dlouhou dobu byl původ těchto mlčících obrů zahalen tajemstvím, teprve nedávno se toto tajemství podařilo vědcům z Newyorské univerzity odhalit.
Podrobnosti jsou publikovány v časopise „Proceedings of the National Academy of Sciences“, kde vědci popisují, jak prováděli simulace, aby prokázali, jak mohly tyto fantastické struktury vzniknout.
Aby bylo možné zjistit, jak se tvoří špičaté vrcholy v kamenných lesích, tým zkoumal krasovou topografii, která je výsledkem eroze rozpustných hornin, jako je vápenec.
Vápenec pokrývá přibližně 10% Země a je neuvěřitelně pórovitý. Při působení kyselosti se snadno rozpadá a dešťová voda je velkým viníkem tohoto jevu.
Déšť je přirozeně kyselý kvůli oxidu uhličitému v atmosféře, a i když je to velmi slabá kyselina, po kontaktu s kalcitem se v kameni začne minerál rozpouštět.
Vědci provedli několik experimentů, ve kterých vyrobili několik válců z karamelu a poté je spustili do vody, po chvíli zjistili, že válce získaly kuželovitý tvar a po chvíli se změnily v ostré hroty.
Proces rozpouštění zachytili pořizováním digitálních fotografií v minutových intervalech.
Experimenty naznačily, že podobný mechanismus funguje při tvorbě kamenných lesů, a to v mnohem delším časovém měřítku. Rozpustné horniny jako vápenec, dolomit a sádra jsou ponořeny pod vodu, kde se minerály pomalu rozpouštějí do okolní vody. Těžší voda pak klesá pod gravitačním tahem dolů a toky postupně vytvářejí krasové topografie. Když voda ustoupí, objeví se sloupy a kamenné lesy.
