Svatováclavská koruna Karla IV.

2059

Z pohledu symboliky barev, drahokamů

Svatováclavská koruna je z našich korunovačních klenotů jediná, která pochází z dob Karla IV. Byla vyrobena v roku 1346 italskými mistry, kteří jí navrhli tvar a vybrali kameny, které rozmístily podle předem připraveného kódu. Osobě, která tuto korunu nosila na hlavě, usnadnila tzv. rozšířené vědomí. Karel IV. o vzniku této nové koruny uvažoval již v r. 1341 – až nastoupí na trůn, nechá se touto novou korunou zasvěcenou prvnímu patronovi země sv. Václavovi korunovat, což se také stalo.

korunovace

Existence takové koruny bylo poprvé zmíněno v ochranné bule papeže Klimenta VI. – Satis Preciosum Regium Diadema, datované v Avignonu 6. května 1346. Odtud také vyplývá, že ji dal zhotovit sám Karel IV. ještě jako markrabě moravský, na sklonku života Jana Lucemburského. Poprvé byla koruna použita v neděli 2. září 1347 při Karlově korunovaci českým králem, uskutečněné ještě ve staré pražské katedrále. Koruna byla upravena nejméně dvakrát. Ke konečné úpravě koruny – kromě pozdějších oprav – došlo mezi lety 1347 – 1378, a to z vůle krále Karla IV.

Podle příkazu Karla IV. měla být nová královská koruna trvale uložena ve Svatovítské katedrále na pouzdře s lebkou svatého Václava. Používána měla být Karlovými nástupci jenom při korunovacích a při výjimečných slavnostních událostech vyžadujících okázalost královského majestátu.

pouzdro na Svatováclavskou korunu — pouzdro na korunu Římských císařů

Hrad Karlštejn, který patří k pokladům evropské kultury, byl založen roku 1348. Karlštejn byl v době Karla IV. vědomě vybudován v místě velmi starého katastroficky zaniklého kultovního areálu, jenž využíval pyramidální energií vybraných okolních vrchů se silnou zemskou energií, „dračích sil“ v podloží.

Karlštejn na počátku neměl funkci jako úložiště korunovačních klenotů i když je pravdou, že tam později byl český a říšský poklad převezen, aby ho silné zdi velké hradní věže chránily, jako tomu bylo na říšském hradu Trifels, odkud byly klenoty do Čech převezeny.

Ostatkové scény v kostele Panny Marie na Karlštejně, krátce před rokem 1357.

Karel IV. přijímá dva trny z koruny Krista a dřevo kříže od francouzského nástupce trůnu

Karel IV. předává kyperskému králi vzácný černý krystal alchymické Materie primy.

Karel IV. ukládá ostatky do českého relikviářového kříže – „Grálu království českého“

Karlův nástupce, jeho syn Václav IV., zřejmě počátkem 15. století dal korunovační klenoty převézt na hrad Karlštejn, kde měly být v neklidných dobách sporů o vládu lépe chráněny. Od těch dob se místo jejich uložení mnohokrát změnilo. Ale ať už byly uloženy kdekoliv, ke královské korunovaci byly vždy převáženy do Čech na Pražský hrad. Teprve v 19. století byly uloženy na místě k tomu určeném – ve Svatovítské katedrále.

Barvy na koruně

Podíváme-li se na skladbu kamenů na svatováclavské koruně, zjistíme, že koruna má barvu růžovou, červenou, modrou, zelenou, bílou a také zlatou.

Symbolika barev

Zlatá – životadárná energie

Zelená s růžovou – barvy srdce, bezpodmínečné lásky

Modrá – komunikace

Bílá – duchovno, čistota

Červená – energie / boj

S korunou je také spojeno celkem 96 drahokamů, safíry, spinely, rubíny, smaragdy, rubelit a 20 perel.

Rubín

Symbolizuje silnou mužskou energii, také boj se zlem a negativitou, je také kamenem, který dokáže bojovat s nectnostmi pocházejícími z Lemurie a Atlantidy. Z těchto důvodů je rubín na svatováclavské koruně.

Safír
Symbol dokonalosti a věrnosti, podporuje cudnost a čistotu.

Smaragd
Je učitelem nepodmíněné lásky, ale také váhy spravedlnosti, poslem moudrosti a strážcem tajemství. Smaragd se dával všude tam, kde bylo potřeba činit závažná rozhodnutí, především státoprávní. Smaragdy byly umísťovány v soudních místnostech.

Topaz
Chrání všechny poutníky na této zemi.

Akvamarín
Je kámen, který přináší odvahu a zároveň zbystřuje intuici a možnost jasnozření, majitele vede k službě ku prospěchu lidu, také pomáhá dovést věci do konce.


Rubelit (růžový turmalín)

Je kámen, o kterém si všichni mysleli, že je to rubín (největší kámen v koruně), přináší taktní jednání, přizpůsobivost, ale také pomáhá ve společenském životě. Člověk se dokáže pohybovat ve společnosti, nosí sílu a vytrvalost, ale také dokáže vyvážit agresivitu a pasivitu.

Perly
Symbol čistoty, ale i bolesti, symbol znovuzrození. I v křesťanství se perla přiřazuje k Ježíši Kristu.

Koruna je vysoká 19 cm a váží 2358,3 gramů, je zhotovena ze zlata o ryzosti 21-22 karátů. Je tvořena obloučky přecházejícími do trojlistů – lilií. Oblouky, které jsou na této koruně, jsou ze smaragdů a perel. Tyto kamáry vznikly z pásu Blanky z Valois, první manželky Karla IV., která jej věnovala na výrobu koruny. Spojují se tu dvě energie – mužská energie Karla IV. a zároveň ženská energie Blanky z Valois.

Blanka z Valois

Na vrcholu koruny, kde se oblouky kříží, je umístěn zlatý křížek se safírovou kamejí, drahokamem zdobeným rytinou. Safír je velice tvrdý kámen a rytec do něho vyryl Ježíše Krista a Pannu Marii. Ve zlatém kříži byl umístěn trn z Ježíšovy trnové koruny. Takový trn má v královské koruně pouze francouzská a maďarská svatoštěpánská koruna. Na tomto křížku je nápis „zde je trn z koruny Kristovy“. Tento symbol má zajistit, aby impulsy z „druhé strany“ byly jen takové, které snesou Ježíšovu „vibraci“.

Středověkých korun, které byly opravdu používány ke korunovacím, se zachovalo jen několik (nejstarší je tzv. koruna Karla Velikého z druhé čtvrtiny 11. století). Mezi nimi koruna svatováclavská vyniká především kvalitou, ale i velikostí použitých drahokamů.

Petr Gerhardt st.