Sedm kroků – to je vše, co chybí od prohlášení „pandemického“ boje s tajemným „virem“ k trvalému totalitarismu. Šablona pro jejich implementaci je plánována předem a miliardy lidí na celém světě jsou nuceny krok za krokem k radikálně odlišnému životnímu stylu, který zahrnuje významné snížení osobních, fyzických a finančních svobod. Bohužel, mnoho jurisdikcí znamená, že brzy přistoupíme ke konečným krokům …
KROK 1
„Nový virus“ se začíná šířit po celém světě.
Světová zdravotnická organizace (WHO) oznamuje pandemii.
Mezinárodní agentury, úředníci veřejného zdravotnictví, politici, média a další vlivné hlasy podporují pandemii strachu, soustředí se téměř výhradně na infekčnost viru a rostoucí počet případů a definují virus jako „extrémně nebezpečný“.
Některé vlády na národní a místní úrovni také za několik dní vyhlásí stav nouze.
Rychle provádějí blokovací opatření, která omezují občanské svobody, počínaje zákazy odchodu z domova, po uzavření škol a významnou část světové ekonomiky.
Ohromené, vyděšené a naivné veřejné mínění – v posledních několika letech přesvědčené, že jejich organismy nemají přirozenou schopnost reagovat na patogeny produkováním protilátek, které jim dávají dlouhodobou imunitu – se do velké míry dobrovolně řídí absurdními předpisy.
První briefingy o místních krizových reakcích na COVID-19 se konají pro starosty a další představitele města po celém světě.
Jejich program koordinuje hrst amerických organizací v akademické, lékařské, finanční, politické a dopravní oblasti – od Baracka Obamy po Billa Gatese.
KROK 2
Denní veřejné vystoupení začínají národní, komunální vůdci i zdravotníci.Používají je k propagaci děsivých statistik a děsí, že virus může zabít mnoho milionů lidí.
Většinu těchto informací lze logicky pochopit a vrhá málo světla na přirozený vývoj viru v každé zeměpisné oblasti.
Úředníci a média se zaměřují na alarmující statistiku sestavenou vědci v souladu s činnostmi globální „elity“ , vlivných sociálních médií a odkazem na známé organizace.
Hlavním poselstvím je, že se jedná o válku a sázkou jsou životy mnoha lidí, ledaže by prakticky každý zůstal doma.
Mainstreamová média posilují předpoklad, že svět je na milost viru.
Centrální banky a vlády zároveň distribuují obrovské množství hotovosti, zejména velkým bankám.
Najednou existují miliony programů, které odškodňují společnosti a zaměstnance za ztráty spojené s uzavřením nebo pozastavením prací.
KROK 3
Na všech úrovních veřejné správy a veřejného zdraví se vyvíjí koordinované úsilí o velmi rychlé zrychlení testování virové RNA a výrobu osobních ochranných prostředků (vakcín).
Odkládají potřebu regulace, včetně standardů kvality a nezávislého ověřování poměrů přesnosti zkoušek, a zdůrazňují, že pro záchranu životů je nezbytné rychlé schválení a provedení.
Zhruba ve stejnou dobu úředníci veřejného zdravotnictví výrazně uvolnili kritéria pro potvrzené virové infekce a úmrtí, zejména mezi nejstaršími členy společnosti.
Tím se zvyšuje počet případů a úmrtí přičítaných novému patogenu.
Média stále vyžadují více testů a přísných trestů pro lidi, kteří nedodržují nová „preventivní opatření“.
Výsledkem je, že policie a armáda dostávají „mimořádnou moc“ a tato opatření vymáhají a ukládají přísné sankce těm, kteří nedodržují příkazy.
Země také beztrestně sledují pohyb osob karantény přes mobilní telefony.
Činnosti se zaměřují na nalezení lidí, kteří měli kontakt s osobou infikovanou virem a jejich zamykání ve svých domovech.
Část populace vystavená viru tak zůstává relativně malá.
Přispívá také k sociální izolaci a umožňuje správcům omezit kolektivní vzpouru.
KROK 4
Když se počet případů a úmrtí začne snižovat, místní úředníci říkají, že je příliš brzy vědět, zda virus přestal pronikat do populace, a proto by měla preventivní opatření pokračovat.
Média říkají, že pokud tato opatření nebudou dodržena, budou se případy a počet úmrtí opět zvyšovat .
Zesměšňováno veřejným míněním vlády přiznávají, že původní modely nesprávně předpovídaly vlnu tsunami, onemocnění a úmrtí na JIP.
Tvrdí však, že je potřeba více času k určení, zda máme konec „epidemie“, že její vlna může přijít za měsíc, dva, tři nebo dokonce za rok.
Uznávají proto, že ještě nemohou bezpečně zrušit některá omezení a umožnit dětem návrat do školy nebo dospělým návrat do práce.
Úředníci se nepokoušejí vypočítat celkové náklady na nucenou karanténu.
Oni a výkonné mediální organizace také usilují o rozšíření testování na viry, testy, které jsou ve skutečnosti nespolehlivé, neexistují a vykazují falešně pozitivní výsledky.
Současně začíná rozsáhlý krevní test na přítomnost protilátek proti viru.
Mezitím jsou publikována nová data, která ukazují, že virus má vysokou schopnost mutace.
Vědci a úředníci to interpretují jako zprávy, že v boji proti němu bude zapotřebí pokročilých lékařských opatření, takže se vyvíjejí experimentální vakcíny.
KROK 5
Asi o dva nebo tři týdny později dochází k prudkému nárůstu počtu testů na přítomnost viru, což vede k požadovanému cíli významného nárůstu počtu nalezených lidí.
Politici a úředníci orgánů veřejného zdraví říkají veřejnosti, že to znamená, že se zatím nemohou vrátit do práce ani na jiné činnosti mimo domov.
Vlády spolupracují s veřejnými zdravotnickými agenturami, uplácenou akademií, farmaceutickým průmyslem, WHO a dalšími organizacemi, aby zahájily navrhování a implementaci systémů elektronických vakcín.
Význam vakcín pro porážku viru je stále zdůrazňován .
Nucené očkování pomocí čipů je jedním z mnoha cílů sedmi kroků.
KROK 6
Díky společnému úsilí WHO, Billa Gatese a kolegů, farmaceutických a biotechnologických společností, vlád a vysokých škol začíná rozsáhlé testování mnoha různých typů antivirových léčiv a vakcín na člověku .
Lidé se bojí epidemie strachu, bojí se odchodu z domova, nemají protilátky proti viru, protože jim nebyli vystaveni.
Jsou rádi, že tyto léky berou, přestože byly zavedeny jako součást experimentálních terapií a nemají odpovídající bezpečnostní testy.
Slepě však věří, že tyto lékařské „zázraky“ jim dávají jedinou naději, že uniknou ze spárů existujícího viru a vrátí se k „normálnosti“.
KROK 7
„Nově starý virus“ brzy začne další cyklus útoků po celém světě – stejně jako chřipka a další viry to dělají každý rok po tisíciletí.
Úředníci znovu povolí tlačítka strachu z epidemie a předpovídají potenciální miliony úmrtí mezi lidmi, kteří ještě nejsou před virem chráněni (protože vakcínu nepřijali).
Rychle znovu testují viry a protilátky a farmaceutické společnosti prodávají miliardy nových dávek antivirových a posilovacích vakcín.
Vlády současně převádějí kontrolu všech ostatních veřejných aktiv na globální společnosti.
Důvodem bylo to, že daňové základy místních a vnitrostátních orgánů byly v průběhu prvního kroku zdecimovány a prakticky zkrachovaly kvůli nebývalým výdajům na virovou válku v jiných fázích.
Celkovým výsledkem je úplná medikace odpovědí na virus, který na populační úrovni není škodlivější než chřipka (pokud vůbec existuje jako „nový“ kmen koronavirů).
To je doprovázeno vytvořením permanentního totalitarismu ovládaného globálními obry a policejním státem, který se nepřetržitě invazivně věnuje invazivnímu dohledu, podporovaného rozsáhlým rozvojem „inteligentní“ technologie.
Klíčoví hráči opakují cyklus hysterie a masivního podávání antivirových léků a posilovacích vakcín každých několik měsíců.
Poté představí plán kroků 1 až 7, když se na planetě objeví další „nový“ patogen.
Takto společnost plandemicky zotročila a dosáhla svých cílů!
S příchodem COVID-19 mnoho zemí rychle dokončilo kroky 1, 2 a 3.
Kroky 4 a 5 již probíhají v mnoha jurisdikcích.
Krok 6 je na dobré cestě k zahájení provozu v následujících týdnech …
Psychóza strachu znamenala, že nyní žijeme v „demokratické totalitě“, která se stále více přibližuje k totalitní totalitě.
Na úkor čeho? Za jakou cenu?
Jako stádo bezduchých beranů (aniž by to urazilo samotná zvířata), byla většina populace manipulována v pohádce o „epidemii“.
Překlad: DEMIURG
