Jsou tu prázdniny, doba cestování, návštěv a odpočinku. V naší rubrice cestou – necestou, bych vás rád pozval do míst, kde svého času pobývala známá Zdislava z Lemberka, která v roce 1907 byla prohlášena za blahoslavenou a 21.5.1995 při návštěvě papeže Jana Pavla II. v Olomouci za svatou.
Představovat svatou Zdislavu z Lemberka je zcela zbytečné, udělali to již jiní a jen bych se opakoval. Mám rád místa, která jsou přívětivá pro lidský organizmus, kde se cítíme příjemně. Možná, že i vy máte své místečko, které vás nabíjí a „odhání“ od vás slabost a špatnou náladu. Takové místo je kolem Lemberka. Oblast lesů, rybníků, luk, potůčků a všude přítomných lip, které když kvetou, tak voní do širokého okolí.
Zámek Lemberk leží na návrší nad údolím Panenského potoka u vsi Lvová, nedaleko Jablonného v Podještědí a právě zámek je hlavním cílem návštěvníků.
Většina návštěvníků vystoupá pěšky z parkoviště k zámku a po prohlídce se navrací nazpět stejnou cestou na parkoviště, tam kde zanechali svá vozidla. Někteří, kteří si přečetli, že v blízkosti zámku se nachází zázračná studánka svaté Zdislavy, vezmou připravené nádoby a vydají se z parkoviště značenou cestou ke studánce, kde naplní nádoby zázračnou vodou a vracejí se nazpět.
Pokud vás „nehoní čas“ a máte rádi pohodové procházky v přírodě, tak právě vás zvu do míst, které navštěvuji pravidelně během roku za každého počasí, a můžete si být jistí, že po těchto cestách chodila i Zdislava z Lemberka, manželka zakladatele původního gotického hradu rytíře Havla z rodu Markvarticů.
Po prohlídce zámku nepůjdete nazpět cestou, kterou jste přišli, ale vydáte se cestou vzhůru (doprava) kolem špýcharu, který pochází z 2.poloviny 17.století a sloužil především k uskladnění obilí, do vyšších pater se tenkrát ukládalo lehčí zrno a do nižších těžší obilí. Nalevo od špýcharu uvidíte bývalou zámeckou věznici.
Jdeme cestou k Bredovskému letohrádku, kterou lemují malebné hrázděné a roubené domky, které pocházejí ze 17. a 18.století.
V těchto domcích bydlelo služebnictvo a poddaní, kteří zde zároveň provozovali své živnosti a řemesla.
Možná na vás vykoukne i vodník
Letohrádek byl vystavěn v 70. letech 17. století hrabětem Kryštofem Rudolfem Bredou, majitelem zámku Lemberk, jehož erb je umístěn nad hlavním vchodem do zahrady.
Zahrada je bohužel nepřístupná a je k vidění jen na některých místech za vystavěnou zdí.
Jeden z původních vchodů do zahrady
Opuštěné kameny, které měly zdobit zahradu
Tak to vypadá, když si sochy hrají na schovávanou
Jedna z budov kolem letohrádku
Pokračujeme lipovou alejí, která nás zavede k hřbitovní kapli „Nejsvětější Trojice“.
Před mnoha lety v okolí zámku Lemberk byly vysázeny lipové aleje jako spojnice s okolní krajinou. Dodnes lemují přístupové cesty k zámku.
Po pravé straně z našeho pohledu z cesty je vidět vodárenská věž postavená v roce 1734 za majitele panství Philipa Josefa Gallase, ze které samospádem tekla voda potrubím do zámku a Bredovského letohrádku a zahrady.
Miluji lípy, je to náš národní strom. Dříve lidé věřili, že dokáže odehnat zlé duchy a svou energií zbaví člověka chmurných myšlenek. Dnes se lípy více kácejí, než vysazují a na národ se také moc „nehraje“.
Stará lipová alej, která harmonizuje okolí je závislá na stáří stromů. Pro nemocné lípy je typický vznik dutin, pozvolné vyhnívání kmenů, rozlamování větví, napadení houbami a živočišnými škůdci a navíc vliv imisního zatížení krajiny, velké mrazy nebo naopak suchá léta.
Místo, kde se nacházel původní vrchnostenský ovocný sad
Výhled na nejvyšší horu Lužických hor – Luž 793m
„Jen tak sedím a hledím…“
Cesta je neustále pod dozorem ve dne i v noci
Jsme na konci lipové aleje, kde se objevila hřbitovní kaple. Právě sem vedla po mnoho let smuteční procesí, která nesla nebožtíka na jeho poslední cestě. Kaple Nejsvětější Trojice byla založena na konci 14.století Haškem z Lemberka, který zde byl po smrti s manželkou Maruškou pohřben.
Roku 1411 dává další majitel Lemberka Jarek ze Železnice „dominikánskému klášteru“ v Jablonném z janovického lesa a dalších dvou vsí úroky, mimo jiné i na opravu kaple, kde Hašek leží, načež se klášter zavázal modlit za rod lemberský…
Další majitel lemberského panství Jan z Donína nechal na kapli roku 1611 osadit zvon se svým jménem.
Původně gotická kaple v roce 1657 byla renesančně upravena a začala sloužit k pohřbívání rodin vrchnostenských správců a úředníků.
Na počátku 19.století byl interiér kaple upraven do podoby poutního místa související s kultem Paní Zdislavy.
Sestupujeme na rovinatou cestu, vydáme se směrem doleva, cesta nás zavede k Markvartickému rybníku.
Trochu se vyjasnilo
Chvilka osvěžení u Markvartického rybníka, posezení na lavičce a vracíme se ke studánce sv. Zdislavy
Tady jsme již byli, jen nestoupáme do kopce, ale jdeme po rovině podél potoka ke studánce
Tato stavba pochází z počátku 19. století, stavba empírového glorietu nad tzv. Zdislavinou studánkou, která vyvěrá pod skalním blokem. O něco později byl pramen obložen pískovcovými kvádry a upraven do studánky. Následně byla pod cestou vložena vodovodní trubka a pramen byl tak sveden přepadem do Panenského potoka.
Pískovcová novodobá úprava kolem přepadu kolem studánkové vody do potoka pochází z devadesátých letech 20.století.
Voda ze studánky je studená a pěkně „vostrá“, dobrá nejen k pití, ale i vhodná k omývání očí a obličeje. Mnoho lidí z blízkého okolí denně navštěvuje toto místo, aby si doplnili svoje zásoby této lahodné vody.
To je zatím všechno. Od studánky půjdete touto cestou a dojdete na parkoviště. Udělali jste pohybem něco pro své zdraví, byli jste v příjemném zdravém prostředí a také jste viděli něco z historie našich předků. Příjemná procházka. Pokud se navíc budete usmívat, tak vězte, že úsměv každému sluší.
Malá kytička lučního kvítí z naší procházky udělá radost.
