Lidstvo od začátku svého působení na Zemi, používá kámen jako stavební materiál pro jeho trvanlivost, pevnost, dekorativnost a pro mnoho dalších skvělých vlastností.
V rámci energií, které nejsou vidět, ale cítit u vnímavých lidí (zvířátka tuto vlastnost mají od narození), byl kámen využíván jako zesilovač, nebo zářič, který vyzařoval energie do prostoru, a tím harmonizoval své okolí.
Lidé, kteří většinu svého života žili ve volné přírodě, ve společnosti rostlin, zvěře, znali zemské a vesmírné energie, kudy vedou, zda prospívají nebo škodí. Podle toho na těchto drahách stavěli kamenné zářiče, nebo v případě nežádoucích (destruktivních) energiích, stavěli kamenné bloky.
Dnes již málokde najdeme originální místo s původními kameny, které sloužili našim prapředkům. Něco dokonal „zub času“, ale většinou vše dokonalo „církevní dílo“ v rámci boje proti pohanům (uctívačům přírodních božstev). Všude přítomné menhiry (a jiné zářiče) byly káceny a ničeni, aby na jejich místech stanuly církevní stavby, kostely, kapličky, které si většinou ponechaly své původní energetické vibrace.
Mnoho let se o životě pohanů (ten, kdo nebyl křesťan) nesmělo psát, pokud ano, tak většinou nepravdivé zprávy. Většina lidí již zapomněla, že nejvýznamnější křesťanské svátky (Velikonoce, Vánoce) byly původně „pohanskými“ slavnostmi, kterým dala křesťanská církev jen nový obsah.
Úměrně s přibývajícím časem se dozvídáme stále nové a nové informace o životě našich předků. Stále přibývá lidí, kteří se rozhodli jít ve stopách starých Slovanů a Keltů, zakládají skupiny jejich příznivců, kde se seznamují s dávnou dobou a zvyky. Mimo jiné, staví i pokácené, nebo zničené kameny na původních místech, či je uměle vztyčují do různých podob kamenných kruhů.
Navštívil jsem několik novodobých kamenných kruhů a k jednomu takovému vás nyní zavedu.
Tento kamenný kruh má velmi zajímavou historii. Byl vytvořen v novodobé historii, jako jeden z prvních u nás, a to v roce 1991. Nebyl vytvořen příznivci pohanských kultů, ale u příležitosti „Lemberkských sympoziích“, kdy tento kamenný kruh vytvořil profesor akad. sochař Jiří Beránek.
Jiří Beránek zde chtěl vytvořit spojení toho starého s novým. Uměním, které formuje krajinu.
Pokud se vydáte k tomuto kamenném kruhu, půjdete stejnou cestou jako na zámek Lemberk, ale před vrcholem se vydáte cestou, která odbočuje doleva. Ta vás asi po 500 m dovede k lesíku, kde spatříte kamenný kruh.
Kameny jsou pěkně ukryté mezi stromy a ohraničeny prudkým svahem, na který vám doporučuji vylézt. Jednak je zde pěkný pohled z vrchu na kameny,
a když se z louky, na které stojíte, otočíte a zadíváte se na vzdálené vrcholky Lužických hor, spatříte v dálce majestátný Ještěd.
Když se vrátíme ke kamenům, tak nás čeká oáza klidu, kterou „ruší“ jen štěbetající ptáčci, a pokud svítí sluníčko, prosvítají zde paprsky skrze stromy, umocňují příjemnou atmosféru tohoto místa.
Toto místo v okolí Jablonného je hojně navštěvováno, prý si sem lidé chodí načerpat energii. Podle mého názoru, to bude především tímto místem, kde je umístěn kamenný kruh, než energiemi, vyzařující z kamenů. Aby kameny plnily svoje poslání, musí být pečlivě vybírány a vzájemně sladěny, a také vkládány nejlépe na energetické dráhy země, což zde nepochybně chybí.
Zklamáni určitě nebudete, a pokud zavítáte k nedaleké studánce sv. Zdislavy z Lemberka a napijete se této úžasné vody, znásobíte svoje příjemné pocity, které zde máte a to je účel naší návštěvy.
Tak naviděnou v okolí Lemberka, je zde krásně.
