Skotský biolog a jeho manželka se na pár minut ocitli ve středověku v ulicích Paříže. Současně byli předtím na cestě v pustinách Haiti. Tato podivná vize netrvala dlouho a nikdy nepřišli na to, co to bylo a co společně prožili.
Skotský biolog Ivan Santerson (1911-1973) je jedním z nejslavnějších anglicky mluvících kryptozoologů. Nejčastěji je uváděn jako jeden ze zakladatelů kryptozoologie, protože v mnoha případech byl první osobou, která zkoumala určitá mořská nebo jezerní monstra, yetiho, sasquatch nebo jiné kryptidy. Sanderson byl také jedním z prvních průzkumníků, kteří studovali podivná zmizení letadel v anomálních zónách a také místní časoprostorové chyby. Sanderson byl skutečně skutečným velikánem svého pátrání a zanechal po sobě mnoho knih a článků.
Jednou sám zažil něco velmi zvláštního, co moderní badatelé považují za dočasný „přechod“ do jiné reality nebo cestu do minulosti. Tento incident popsal ve své knize Více věcí v kapitole s názvem „Divné halucinace?“ Stalo se to, když byl mladší a žil se svou ženou v Port-au-Prince na Haiti. Pracoval tam na své biologické práci. A jejich hospodyní byla žena, která se považovala za praktikující voodoo čarodějnici.
Voodoo a Haiti jsou tak úzce spjaty, že se zdá, že každý obyvatel Haiti ví kdo je nebo dokonce je sám kouzelník voodoo. Ať tak či onak, tato žena pravidelně velmi přesně předpovídala činy Sandersona a jeho manželky. Předpověděla přesný čas, kdy přijdou na večeři nebo kdy budou zaneprázdněni svou prací.
Jednoho dne se Sanderson a jeho manželka vydali pracovat na místo zvané Lake Azui, kde museli nasbírat nějaké vzorky místních zvířat. Cestou odtud však jejich auto uvízlo v blátě a museli jít pěšky domů. Sanderson, jeho manželka a jejich asistent Frederick Ollson pak prošli dlouhou cestu opuštěnou pustinou.
„Najednou jsem vzhlédl z prašné země a v jasném světle měsíce jsem jasně viděl třípodlažní domy různých tvarů a velikostí. Stály na obou stranách silnice. A samotná cesta se najednou změnila ze špinavé na silnici z dlažebních kostek. Domy mi připomínaly alžbětinskou Anglii, ale z nějakého důvodu jsem si uvědomil, že tato ulice byla ve skutečnosti v Paříži!
Měli zakřivené střechy, štíty, dřevěné sloupoví s několika vikýři a malé skleněné tabule. Na některých místech za domy matně hořela načervenalá světla jako ze svíček. Z domů visely stropní lucerny v železném rámu a všechny se kymácely jako ve větru, ale necítil jsem sebemenší dech. Přemýšlel jsem o tom, rozhlédl se kolem a pak jsem narazil do své ženy.
Zeptala se: „Jak jsme se dostali do Paříže před 500 lety?“ Stáli jsme s ní, překvapeni tím, co jsme viděli, a různými detaily, navzájem se ptáme na to či ono téma na domech. Někde vpředu se objevila Frederickova bílá košile a pokusili jsme se k němu utéct, ale okamžitě se nám zatočila hlava a tak jsme se posadili na vysoký hrubý podstavec. Frederic k nám přiběhl a zeptal se, co se nám stalo, ale nevěděli jsme, co mu na to říct. Frederic vytáhl zapalovač a pozval nás, abychom si zapálili cigaretu, a pak zase kolem nás byly jen kaktusy a holá země. Frederic si ani nevšiml ničeho, co jsme s manželkou viděli.“
Tento incident Sandersona velmi znepokojil. Nedokázal pochopit, co se mu stalo. Bylo to nějaké dvojité vidění nebo halucinace? Nebo on a jeho manželka na chvíli sklouzli do jiné reality? Faktem je, že v těch letech stále pracoval jako biolog a neměl rád paranormální jevy. Když se dostal domů, rozhodl se zeptat hospodyně, co se mu stalo.
Možná věděla, jaké „kouzelnické síly“ tam „pracovaly“. Ale z nějakého důvodu mu nic neřekla. Později ho však oslovila dívka, která pracovala jako pomocnice hospodyně. A řekla nesrozumitelná slova: „Viděl jsi divné věci, viď? Nevěřil jsi tomu, ale tyhle věci můžeš vidět, pokud chceš. Víme to, sledovali jsme tě. Přestože jste cizinci, cítíme, že jste dobří lidé.“
Sanderson tomuto „zázraku“ stejně odmítl věřit. Během své práce navštívil mnoho ztracených koutů země a byl zvyklý být vždy pragmatický. Hledal hmotné věci, ne se zajímat o mystiku a duchy. To, co on a jeho manželka tehdy viděli na Haiti, se mu však hluboce vrylo do paměti.
Proč Paříž? Může to být způsobeno skutečností, že Haiti bylo mnoho let pod francouzskou nadvládou? Co přesně ale mohlo způsobit takovou dočasnou anomálii?
