Jsou místa, která rádi navštěvujeme, protože nás něčím přitahují. Takových míst mám několik, které s notorickou pravidelností během roku navštěvuji a kochám se krásou daného místa. Jedním z míst, které mám rád je jihočeský Český Krumlov. Město, které na mě působí, jako by obyvatelé starověku, právě teď někam odešli a my se ocitli na jejich místech. Jedním z prvních důvodů, že zůstal Český Krumlov, takový jaký je, mohou majitelé Schwarzenbergové, kteří odešli z Českého Krumlova do nedaleké Hluboké nad Vltavou, kde si postavili svoje hlavní sídlo a do Českého Krumlova přestali investovat. Těch důvodů je více. V roce 1963 se středověké centrum stalo městskou památkovou rezervací a v roce 1992 bylo zapsáno na seznam světového dědictví UNESCO.
Pokud jste milovníci historie, tak v současné době, kdy se Český Krumlov vylidnil od zahraničních návštěvníků a 25.května začínají prohlídky zámku, přímo vybízí k návštěvě tohoto historického centra. V tomto týdnu jsem byl v Českém Krumlově, kde jsem nafotil mnoho snímků, které mají jedno společné, chybí na nich návštěvníci města.
„Kde všichni jsou, kam se poděli, odstěhovali se, nebo…“
Dům ve kterém je několik staletí slyšet hudba. Hudební škola
Gotický kostel sv.Víta
náměstí Svornosti bez lidí
Radnice
Jdeme dál…
Mají otevřeno, ale není koho obsluhovat
Místo, kde se točila scénka s jablkem ve filmu Anděl Páně II
Vstupujeme na první nádvoří Krumlovského zámku
Jdeme do zámku
Dnes se tu chodí pěšky, ale byly doby, kdy zde jezdily kočáry tažené koňmi
První výhled na město ze zámku
Zde začíná prohlídka zámku – první okruh
Nejnavštěvovanější místo fotografů, kteří si chtějí z nadhledu pořídit snímek Českého Krumlova, dnes je prázdné
Hradní medvědi, kteří jsou zde chováni od dob Rožmberků v hradním příkopu mezi I. a II. nádvořím
A stále nikdo, nikde…
Jedno květnové dopoledne v opuštěném Českém Krumlově. Nenabízím vám žádné umělecké fotografie, jen jsem chtěl zachytit dobu a čas, kdy v místech kde se denně pohybuje tisíce turistů, aby obdivovali krásu Českého Krumlova, není nikdo.
Tak někdy příště v Českém Krumlově
Petr Gerhardt st.
