UNIVERZÁLNÍ ZÁKONY ŽIVOTA – podle Mirka Vojáčka

497

NEMOC JE SYMBOLEM, NAŠEHO MYŠLENÍ A JEDNÁNÍ.

S nemocemi se snaží medicína bojovat již dlouhé desítky let. Far­maceutický průmysl chrlí jeden zázračný prostředek za druhým a lékaři jimi rozhodně nešetří. Máme nejmodernější diagnostic­kou techniku. Všechno pro zdraví pacienta. Ale co je podivné, že i přes všechny vymoženosti medicínského komplexu nemocných neubývá. Naopak. Přes všechna očkování, prevenci a potravino­vé doplňky trpí současné generace oproti těm předešlým dalšími novými fyzickými potížemi. Část nemocí, jako třeba záškrt, pravé neštovice nebo dětská obrna zmizely, ale doslova epidemicky se rozšířily ty, které byly před tím vzácné. Často se jim říká civilizač­ní choroby a věříme, že jsou následkem života v moderním světě. Nemoc je součástí naší civilizace, protože chronicky nemocných je v současné době skoro sedmdesát procent pacientů.

Většinou věříme, že nás nemoc postihla sama od sebe. Ano, jedno­ho dne ráno se probudíme a je tady s námi. Sama od sebe přišla do našeho života. Nechceme ji, ale kupodivu, tak jak jednoduše přišla, není vůbec jednoduché sejí zbavit. I když chodíme na masáže, od lékaře máme sadu moderních léků, jíme vitamíny, pijeme speciální čaje, ona ne a ne zmizet. Zaměřili jsme se totiž na projev nemoci, ale nikoho ani nenapadne, že projev není samotná nemoc. Důleži­té jsou příčiny. To, kde celý problém opravdu vznikl. Na vině je vždy naše myšlení a jednání.new nike air max 2023 nike air jordan women’s shoes men sex toys nfl shop eagles cheap jordan 4s women’s human hair wigs nfl shop coupon code adidas yeezy boost 700 nike air jordan retro 4 wig shops nfl team shop cheap sex toys nike air max women jersey for sale nfl shop coupon code

Jarka trpěla na časté angíny. Postupem času byly stále častější, a tak šla od jedněch antibiotik k druhým. Nakonec ji vlastně bolelo v krku stále. Léky dávno přestaly zabírat. Lékař nabádal k odstra­nění mandlí, viděl v nich jedinou cestu ke zdraví. Ale protože za každou nemocí je nějaká příčina, chtěla to vyřešit jinak. Při terapii si uvědomila, že problém, díky kterému se jí angína stále vrací, je v jejím vyjadřování. Od mala pokaždé, když s něčím nesouhlasila, jak doma tak ve škole nebo později v práci i v rodině, nikdy neřekla svůj názor. Nevyjádřila jasně svůj nesouhlas s tím, co se zrovna dělo. Nechtěla to dělat, protože se bála následku takovéhoto svého po­stoje. Obavy z možných nepříjemností, které by po jejím vyjádření mohly následovat, vedly k tomu, že si raději všechno nechávala pro sebe. A neustále tak prožívala stres, který oslaboval sliznice v krku. Důsledkem byl vždy další nástup nemoci. Stále dokola.Teprve když přišla na pravou příčinu, pochopila, co jí v jejím myšlení a chová­ní škodí, a začala vyjadřovat své názory. Angína se sama uzdravila a od té doby se neobjevila.

Jedinou cestou k pevnému zdraví je najít příčiny nemocí. Jak u těch lehčích, jako jsou nachlazení, tak i u těch těžších, které přešly do chronické podoby. Všechny vznikají v naší mysli a jsou za nimi ná­vyky v našem chování. Mají svá pravidla, která jsme již vysledovali, a proto si můžeme přečíst řadu knih, jež se symbolikou nemocí za­bývají. Jedno mají všechny nemoci společné. Jsou jakýmsi prohřešením se proti nepsaným vnitřním zákonům. Pokud je nerespek­tujeme a dlouhodobě překračujeme, vychylujeme se z rovnováhy, rozvracíme svůj vnitřní systém. Nemoc je jen nástrojem, který nás upozorňuje, že se máme zastavit a změnit své navyklé chování, kte­ré k tomuto projevu vedlo. Pokud nás zastaví, máme možnost vše napravit.

Ignorování dvou předešlých náznaků – nepříjemného pocitu a bo­lesti – nakonec vyústí v nemoc. Jak dlouho bude trvat a jak moc vážná bude, záleží na nás samých. Můžeme se vymlouvat, že na to nemáme vliv, že je to dědičné, že se nám s tím nechce nic dělat nebo že jsme na řešení příliš slabí. Náš stav se ale nezlepší. Přitom je naším potenciálem žít zdravý a spokojený život až do vysokého věku. Tu moc máme ve svých vlastních rukách. Když si ji uvědomí­me, bude se nám dařit dobře. Když ale předáme řešení své nemoci do rukou někoho jiného, což je sice jednoduché a pohodlné řešení, na konci zbude jen a jen utrpení, které z nemoci máme.