Podivní „špinavý lidé“ z papuánských legend

418

Papua – Nová Guinea je domovem Asarů, známých také jako Holos. Nyní, přibližně 70 let nebo déle, provozují zvláštní tradici.

Muži kmene si pomalovávají těla bílou hlínou, na hlavu si nasazují děsivě vyhlížející hliněné masky a na každém prstu nosí dlouhý, špičatý bambusový stonek.

Nyní provozují takovou show s tancem. Toto oblečení hraje důležitou roli v rámci představení pro turisty a pro kmen přináší docela slušný příjem. Před časem bylo vše jiné, toto přestrojení bylo pro Papuánce důležitou součástí papuánské kultury

Kmen Asarů tyto kostýmy pojmenoval „špinavý lidé“.

Nikdo neví, odkud pochází tato tradice, z tohoto pohledu existuje příliš mnoho hypotéz. Faktem je, že pro Asary je velmi obtížné se orientovat v čase, a málokdo z nich ví, kolik mu je let. Když se jich zeptáte, proč a kdy začali nosit takové masky, dostanete jednoduchou odpověď, „když se narodila Asara“.

Existuje teorie, že se asarští válečníci ukrývali před nepřáteli, následně vylezli z potoka po jílovitém břehu a byli špinaví od hlavy až k patě bílým jílem. Takto se vydali do nepřátelské vesnice, kde místní obyvatele pěkně vyděsili, protože podle asarské tradice může být bílý pouze parfém.

Je to pravdivý příběh, který se pro ně stal velice důležitým. Odkud pochází tradice vytváření dlouhých „drápů“ na prstech, tato teorie mlčí.

Podle dalšího prohlášení Asarů představují pouze bílé lidi, jakýsi osobitý „kult uctívání“. Tato verze také není příliš uspokojivá, Papuánci se s bílými lidmi setkali dlouho před příchodem této tradice.

Masky „špinavých lidí“ mají záměrně zkreslené rysy se snahou zobrazit tvář bytosti. Tyto masky často zobrazují i velké kance s vyceněnými tesáky, špičatými uši jako u zvířat, většinou mají úzké oční štěrbiny.

Historici a etnografové jsou přesvědčeni, že tradice „špinavých lidí“ nevznikla dříve než v 50. letech 20. století, zároveň přiznávají, že neznají důvod, který zapříčinil vznik této tradice.

Ufologové vidí v této tradici střet Papuánců s něčím mnohem děsivějším, než jsou návštěvy bílých lidí. S dlouhými ostrými drápy na rukou a pochmurnými ústy masek vidí zobrazení humanoidů s velkými hlavami a dlouhými prsty (jak často popisují únosci obětí). Rozzlobené tváře masek naznačují, že humanoidi nebyli moc přátelští k lidem.

Konce bambusových „drápů“ jsou vždy namalované červeně, což ukazuje krveprolití „špinavých lidí“.

Jim, kterému je asi 50 let, říká, že když byl ještě dítě, oblékl si tuto hliněnou masku, byla pro něho zpočátku velmi děsivá. Jeho otec mu však řekl, že je to důležitá součást jejich kultury, a proto se jí nemá bát.

Nyní kmen Asarů a další kmeny, kteří si tuto tradici rychle osvojili, vydělávají na turistech slušné peníze předváděním tance „špinavých lidí“.

Překlad: Demiurg