Osamělý Jezdec a jeho tajemství

129

Mnozí z nás navštěvujeme různá místa, která nás něčím přitahují nebo místa, která jsou historicky zajímavá. Na jedno takové místo vás zavedu, leží na okraji Liberce na severním okraji liberecké čtvrti Ruprechtice a můžete se k němu dostat pěšky, autem, MHD.

To, co nám o tomto místě říká Wikipedie se také s notorickou pravidelností objevuje u všech zmínkách o tomto místě.

Jezdec (německy Reitstein, též Reitenštejn) jsou zbytky skalního hrádku na žulovém ostrohu nad Černou Nisou nad Kateřinským údolím na severním okraji liberecké čtvrti Ruprechtice. Hrádek je písemně i archeologicky doložen během 14. století postaven a v 15. století již zaniknul, kdy patrně sloužil pro ostrahu zemské cesty z Liberce do Frýdlantu. Základem hradu byla tři skalní žebra, na kterých stávala dřevěná stavba, o jejíž přítomnosti dnes svědčí jen záseky a obdélníková prohlubeň ve skále. Celý ostroh byl na jižní straně od zbytku hřebene oddělen valem a asi dva metry širokým příkopem. Z této strany je také jediný přístup na hrad.

Lokalita byla několikrát archeologicky zkoumána. Roku 1926 například vykopali pracovníci       Státního archeologického ústavu několik keramických střepů z 13.–15. století. V roce 1935 zde provedla jablonecká Společnost pro výzkum starých dějin sondáž valu, jehož zásyp obsahoval zbytky keramiky z 11 – 13. století. Samotné těleso valu bylo rozpadlé a jeho podpůrná konstrukce shnilá. Amatérský archeolog Emil Gebauer se pokusil o jeho rekonstrukci. Na samotném hradním pahorku bylo ve vrchní vrstvě promísené popelem a uhlíky z požářiště dřevěného hradu nalezeno několik zlomků keramických nádob a železné předměty: fragmenty podkov, zlomek srpu, hrot střely do samostřílu, dveřní a okenní kování a hřebíky.

Ještě pověsti:

Na hrádku údajně sídlil loupeživý rytíř zajatý po husitsných válkách Biberštejny.

Jméno hrádku souvisí se skokem do hlubin, kterým kůň zachránil vůdce lupičů, při němž nechal ve skále otisk svého kopyta.

Z hradu měla vést tajná chodba až do libereckého domu čp. 1.

Hmm…

Místo, které můžete navštívit je dobrá volba, je to sice trochu zapomenuté místo, ale budete se zde cítit velmi dobře. Můžete si svůj záměr s návštěvou tohoto místa spojit s procházkou lesem na Libereckou Výšinu, kterou nechal postavit jako výletní hostinec s vyhlídkovou věží textilní továrník Heinrich Liebieg v roce 1901, kde si můžete dopřát příjemné posezení a rozhlédnout se po okolí Liberce.

Heinrich Liebieg

Ještě malé úsměvné sdělení pro ty co sbírají komíny, při cestě pod Jezdcem stojí osamělý komín a je na prodej.

Pokud se jedná o oficiální informace tohoto místa Jezdce, tak mi něco říká, že se nejedná o fakta, ale o představu. Seznámím vás s vlastním pohledem.

Liberec je krajské město, ale svůj význam si získalo mnohem později než jiná velká města naší republiky. Oblast Libereckého kraje byl silně zalesněn a trvalo opravdu dlouhou dobu, než se výskyt lesa zredukoval. Les byl hlavním důvodem, proč se na tomto území nevyskytují žádná významnější střediska před 13. století. Obchodní a správní stezky podél nichž byly již za Přemyslovců stavěny hrady, kláštery, které později sloužily k upevnění moci světské i duchovní se Liberci vyhýbaly. Nejbližší zemská obchodní stezka vedla z Hodkovic do Rochlic, které jsou dnes nejstarší čtvrtí Liberce, dále se dělila na dvě větve, jedna cesta vedla do Žitavy a Zhořelce (Görlitz) a druhá do Frýdlantu a Lužice.

Obchodní stezka do Frýdlantu vedla výhradně podél Jeřice do Oldřichova v Hájích, kde stezka vystoupala do sedla mezi Špičák a Stržový vrch (Scheibe), kde vzápětí klesala do Frýdlantu.

Proč tyto informace uvádím?

Naše místo zájmu je oficiálně popisováno, že na tomto místě stával skalní strážní hrad Jezdec, který střežil zemskou cestu. Z archivů se ví, že ve středověku v tomto místě strmých skal a strání porostlých neproniknutelným lesem, žádná obchodní stezka nevedla, stezka do Frýdlantu vedla „libereckým údolím“ směrem do Oldřichova v Hájích (Oldřichova Ves), nejbližší místo bývalé stezky je od nás vzdáleno vzdušnou čarou minimálně 3 km. V pozdějších dobách, především v 18. – 19. století jsme zde opravdu mohli narazit na cestu vedoucí do Frýdlantu a Hejnic, která byla označovaná jako Poutní.

V období, kdy hrad měl zaniknout, patrně kdy vyhořel, měl Liberec ( v roce 1352 jménem Reychinreich, v roce 1369 jménem Reichmberg) v předhusitském období do roku 1419 odhadem 50 obyvatel při úvaze 8 usedlostí o průměrném počtu 6 – 7 lidí na poddanskou rodinu. Dle mého, strážní hrad zde nestál, protože neměl koho chránit, protože stezka zde nevedla. Většina strážních hradů byla vystavěna z kamenů, aby chránila osádku hradu, ale náš Jezdec byl ze dřeva a jednalo se o nevelkou tvrz, také z důvodu místa.  Posádku by platili páni s Biberštejna, protože místo spadalo do panství Frýdlandského? Což se mi zdá nepravděpodobné.

Podle mne se mohlo jednat o dřevěnou tvrz, která mohla sloužit loupeživým lupičům, než vyhořela, což dokládají nalezené keramické střepy z období 11.století – 15.století a popel z ohně.

Velice zajímavá zpráva o tomto místě je zaznamenána v knize „Pyramidy a obři“‘ (R.de Sar, J.Růžička), kde se píše, že toto místo bylo osídleno před mnoha tisíci léty.

Vrchní část kamenné „citadely“ je vyřezaná ve skalním masívu Jezdec

Jeden z největších odborníků na historii hradů August Sedláček při práci v archivech nashromáždil nepředstavitelné množství materiálu a napsal monumentální patnáctidílnou encyklopedii Hrady, zámky a tvrze Království českého, ze které informace čeští historici čerpají dodnes. O našem místě A.Sedláček napsal : Na tomto skalisku, který lid nazývá Reitštein, stávala tvrz. Jak se v pravdě tvrz tato jmenovala a jaké osudy měla, není známo, jen o tom lze domnívati, že tu bydlíval nějaký man pánů z Bibršteina.

Nic nenasvědčuje tomu, že zde stála tvrz, vypadá to zde na vybudovanou rozhlednu, ze které díky vzrostlým stromům je rozhled jen na jednu stranu.

Kdo chce, může pokračovat po žluté značce směrem vzhůru na Libereckou Výšinu. Cestou budeme míjet „Mlynářův kříž“, který byl vztyčen na památku mlynáře Antonína Jägera, který zde zemřel v roce 1864.

Liberecká Výšina

To byl malý tip na výlet pro Liberečáky, ale také pro návštěvníky Liberce.

Petr Gerhardt st.