Jak byl změkčen kámen.

560

Část 2. Malé architektonické formy. Sigiriya.

V první části našeho článku jsme se mohli dočíst a vidět, jakým způsobem se tavily velké objemy kamenů. Nyní se podíváme na ty menší a na jejich úpravy.

Nejprve začněme na první pohled nenápadným místem. Jsou tam k vidění nějaké balvany, zdivo, stavba připomínající pomník.  Ale tento první dojem je zavádějící. Fotografie je jedinečná v tom, že můžeme současně vidět obrobek – roztavený blok. Je patrné, že strana balvanu, který nese pomník, je také mírně roztavená.

Vypadá to, jako by si sochaři přinesli neforemné kusy hlíny, které pak vyřezávali.

Pokud položíte takový polotovar na správné místo, trochu ho roztavíte a poté ho ze shora stisknete, můžete získat takovýto malebný stůl nebo pohodlný stojan ke vchodu, na který můžete něco postavit.

Samozřejmě, tady to bylo trochu komplikovanější, nejprve ho přitlačili po obvodu, aby mu dodali určitý tvar, a poté ze tří stran vymačkali „stůl“ profilovými lamelami.

Na pozadí tohoto obrázku je vidět další podobný polotovar. Možná tam měl stát další podobný projekt.

Další jedinečná fotografie, která jasně ukazuje, že kámen byl roztaven až poté, co byl vytvořen stupínek a vyzdívka. Tavba začala v horní části poblíž dalšího „stolu“, stopy nástroje jsou jasně viditelné a přebytečný materiál jednoduše stékal dolů. Když se podíváte z tohoto úhlu, bude jasné, odkud se to vzalo.

V tomto případě nelze poskytnout žádné jiné vysvětlení.

Na této fotografii je další zajímavé místo. Pokud se podíváte pozorně na zdivo, vypadá to, že je potřeno ještě neztuhlou kamennou hmotou.

Zdivo tedy rozhodně není starší než megality a pravděpodobně vše bylo provedeno současně.

Dalším úžasným objektem je žlab. Je velmi podobný tomu, který jsme mohli vidět v první části našeho článku, pouze postup prací při jeho výrobě byl mírně odlišný.

Nejprve byl blok pokryt „smaltem“ a poté byl pod přívod vody umístěn cihlový základ. Následně se pravá část skály přístrojem roztavila do požadovaného stavu, jehož stopy jsou viditelné nalevo od odtoku. Stejně tak jako když nůž rozřezává hlínu, byl vyříznut odtok a ze stejného materiálu byla vyrobena nádržka.

Spodní část, kromě centrálního kamene, je integrována do hostitelské horniny a byla vytvořena bezprostředně po vyříznutí drážky. Horní část byla srolována jako těsto, složena do určitého tvaru a umístěna na dno. Všechno bylo vypočítáno tak, aby bylo dost materiálu, žlab byl funkční a vše vypadá velmi harmonicky. Mistrovská práce.

Jiným způsobem tento druh odtoku nelze provést, protože v každém případě by měla mít skála v tomto bodě odpovídající výčnělek, který by musel být celý odříznut, pak by byl odstraněn přebytek a ponechána pouze vyčnívající spodní část. Na bloku nevidíme ani náznak takového výčnělku a povrch zjevně nebyl obroben.

Pojďme tedy vstoupit do paláce, který se skládá z různých rozmanitých kamenných lavic, opuštěných trůnů, bazénů a řady dalších předmětů určených k neznámému účelu.

Začněme s bazény, které byly s největší pravděpodobností vytvořeny ze skály, očividně také roztavené.

Všimněte si tmavých pruhů, které pokrývají levou stěnu nádrže. Při analýze zobrazení objektů, které byly vystaveny táním, bylo zjištěno, že takové pruhy jsou přítomny téměř všude, což není důsledkem vlivu vody. Vybledne pouze to, co vyčnívá ze skály.

Pokud jsou pruhy důsledkem změkčování kamene, pak to bude podobně vysvětleno jako u podobných pruhů v chodbě Velké pyramidy.

Další bazén je tentokrát malý. V popředí jasně vidíme známou „vsuvku“ a otisk, který snad sloužil na podporu zařízení, které tuto nádrž vyrobilo.

Víme, jakým způsobem byl bazén vyroben? Pravděpodobně ano. Změkčili skálu, vzali lis připomínající betonovou postel a vtlačili jej do měkké hmoty, čímž vyhladili dno a okraje. Zbytky hmoty následně rozmazali na levé straně bazénu.

Toto je neviditelná strana prvního bazénu, který je největší v komplexu. Zde také můžeme vidět zpracovanou skálu, stopy obdélníkových trysek, které změkčily skálu. Objevily se zde také nové prvky – schody, které nikam nevedou.

Schody byly vyrobeny jednoduchým lisováním do měkké horniny. Velké schodiště vede k malému prostoru, kde mohlo něco stát. Menší schodiště vede k malému trávníku v rohu bazénu.

Další bazén, o kterém všichni turisté mluví skoro jedním hlasem – „ je odlitý z betonu“.

Spekuluje se nad pravou stranou tohoto bazénu. Proč byl zhotoven tento kamenný otisk?

Pokud si představíme, že se pracovalo pomocí „plastické technologie“, tak vše bude jasné. Nejprve bylo místo připraveno pomocí „hrubého“ stroje, který dokázal roztavit velké množství materiálu. Při instalaci bazénu se zjistilo, že bazén byl trochu vysoký, stroj tak následně odebral přebytečný materiál.

Tohle je boční bazén. Nyní je jasné, proč nebylo dosaženo správné výšky bazénu. Bylo to díky svažitému terénu, zde bylo nutno přidat materiál.

Tavenina horniny na tomto obrázku je dána kolem odkrytého bazénu.

Dalším zajímavým objektem je kamenná pohovka zhotovená z jednoho kusu kamene. Opět se zdá, že v práci byly použity dva stroje – „hrubý“ a „jemný“.

První změkčil skálu a odstranil přebytečný materiál, přičemž potřebné množství materiálu na pohovku nechal v rohu. Následoval lis, figurální lišty a tak vznikla tato úžasná rohová pohovka, na které se pravděpodobně slunil stavbyvedoucí sledující roboty.

Pojďme se na tento artefakt podívat blíže. Najdeme zde mnohem více zajímavých věcí. Nejprve nahoře na malé římse na zdi vidíme známou „vsuvku“, která je přítomna téměř na všech „tenkých“ výrobcích. Mohla mít k sobě připojený nějaký typ vibrátoru, který udržoval celou hmotu v plastickém stavu, zatímco stroj 3D pracoval.

Za druhé, vidíme zde tři čtvercové otvory nazývané vázy. Jeden z otvorů je u paty rámu stěny, což je samo o sobě zajímavé. Proč byl vytvořen, proč nebylo možné vyrovnat zeď?

Je zřejmé, že je spojen se šikmou stěnou na druhé straně, protože má stejnou šířku. Možná je to tak, jak jsou zóny odděleny, nebo možná „hrubý“ stroj zanechal materiál jen tak. Čtvercové otvory jsou s největší pravděpodobností vedlejším produktem práce stroje 3D, který vyrobil pohovku.

V této části zůstalo tajemné schodiště vedoucí nikam bez náležité pozornosti. Tuto hádanku se pokusíme vyřešit v následující části věnované dalšímu fenoménu Sigiriya – zdivu.

Překlad: Demiurg

pokračování