Cesta do pekla

214

Nevím jak vy, ale já mám rád fakta, která se dají doložit a ověřit formou zápisu (dobový dokument), nebo bádáním archeologů, kteří svojí neúnavnou prací, krok po kroku odhalují předměty, které jsou po mnoho let, před námi skryty, aby následně po jejich odhalení byl vytvořen příběh, který se pravdě-podobně, někdy udál. Každá myšlenka je pravdě podobná, ale většinou se jedná o naše představy, se kterými máme celoživotní zkušenosti.

Byli jste na hradě Houska? Brána do podzemí, přímo do pekla! Znáte někoho, kdo byl v pekle? Viděl někdo z vás opravdového čerta? Máme jen představy, ostatně pohádkových čertů a pekel je mnoho, zajímavé je, že všichni čerti i pekla v pohádkách vypadají podobně. Tak určitě někdo v pekle byl a viděl na vlastní oči čerty. V době digitálních kamer, digitálních foťáků a mobilních telefonů je to hračka. Většina lidí přichází na hrad Houska se podívat na bránu do pekel, dokonce američtí filmaři tam hledali peklo. Dobrá reklama. Skoro nic se neví o historii, kdo nechal tento hrad původně vystavit, a proč?

Také neoplývá architektonickým skvostem, původní mobiliář z posledních let majitelů také schází, jen tajemných „pekelných“ pověstí neustále přibývá.

Pokud jdete navštívit místo, kde skupina The Plastic People of The Universe v době, kdy na zdejším hradě dělal kastelána Sváťa Karásek, nahrála tato skupina v místním prostředí převážně v prosinci 1974 LP „Egon Bondy’s Happy Hearts Club Banned“, tak jste tu správně, stejně tak, toto místo několikrát navštívil český básník a prozaik Karel Hynek Mácha. Hrad byl také místem, kde SS s mladými, čistokrevnými árijskými ženami a vhodnými vojáky SS, tvořili svou mistrovskou rasu, tak to bylo peklo, ale o tom se taktně mlčí.

Houska přitahuje peklo.